Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mám rád naše Vietnamské a Muslimské imigranty víc než Čechy

11. 01. 2016 15:40:00
Jeden má stánek na kolečkách, druhý pod látkou, ale spousta už se zapojila do mainstreamu s teplými obchody, popřípadě místečkem v obchoďáku. Řeč je o legálních imigrantech z východu.

Neznám člověka, který by si u Vietnamců za čistapade nekoupil, svého času, moderní tepláky na zapínání po straně, tamagotchi nebo DVD s filmem v angličtině, který v tu dobu neběžel ani na Nově a neměli ho ani top videopůjčovny. Také jsem ještě nepotkal člověka, který by za celý svůj život neměl alespoň jednou sousto kebabu. Obvykle to totiž stihli předtím, než začala být v módě veganská vlna. Proč o téhle stálé pravdě píši? Protože se tihle stánkaři a kebabáři na svých obvyklých místech drží dodnes, na rozdíl od jejich Českých protějšků, slušných superpodnikatelů. Čímpa to asi je?

Uvedu příklad ze života, který si myslím platí, v různých obměnách, celonárodně. Vezmu to rovnou od toho nejzákladnějšího a to jídla. Jíst musíme každý a denně. Nejlépe tři teplá výživná jídla. Ovšem jedno z těchto jídel jíme skoro pravidelně v práci. Někdo si do práce vezme vlastní oběd z domova, někdo to řeší dovážkovými službami typu damejidlo, ale z praxe vím, že většina z nás si zajde na nějakou tu snobárničku do přilehlého lokálu nebo obchoďáku. Před nedávnem jsem v rámci firmy změnil pracovní pozici a hned jsem si proklepl přilehlé restaurace. Něco doporučoval internet, něco kolegové z práce. Prolezl jsem proto všechno, protože mi oba zdroje určitě lžou. Prošel jsem Česká, Vietnamská i Kebabářská místa, kde se hladovějícím občanům podávala rozkoš v podobě masa, knedlíků, rýže, nudlí, chlebů a tortil. Jelikož mám tolik chuťových pohárků co Lister z Red Dwarfa, tak o kvalitě jídla moc mluvit nedokáži, ale co dokáži, je kritizovat jiné lidi. To mi jde skvěle. Asi největší rozdíl je v komunikaci. Češi česky rozumí perfektně, ale občas se mi zdálo, že si vůbec nerozumíme. Na otázky typu: "Mohu si tu sednout, není tu rezervačka?" mi většinou bylo odpovězeno na půl úst a bylo opravdu cítit, že by si mě spíš jako nagrilovali a podávali zákazníkům, než aby mi odpověděli a následně obsloužili (ano jsem jelito, co se na to raději zeptá, protože dlouholetá zkušenost s hostinskými mi to doporučuje - párkrát se mi stalo, že jsem byl vyhozen uprostřed jídla, protože si to obsluha spletla). Hození jídeláku na stůl a strohá otázka "Dáte si něco k pití?" je v cenové kategorii, kterou navštěvuje většina společnosti (zvlášť muslimští hateři) , běžnou praxí. Následuje povětšinou vynikající jídlo. Nutno říci že v ČR, krom pochybných stánků a restaurací s více výzdoby než příborů a ubrousků v příborníku, jsem se nesetkal s vyloženě špatným kuchařem. Většinou to byly výjimky. Ale to všechno záleží. Jak jsem psal výše, tak o jídle tenhle článek není. Každopádně podobný scénář se opakoval pomalu ve všech českých restauracích v okolí. Na řadu přišli kebabisti. Tihle lidé moc česky nerozumí, ale rozumět vám, jako zákazníkovi, chtějí. Samy povětšinou začnou i řeč na nějaké téma, bodře se zasmějí vašim nepovedeným vtipům a s mrknutím přihrají po obědě nějaký malinký dezertíček. V blízkosti mého pracoviště jsou taková místečka dvě. Občas jsem si přišel jako dezertér, když jsem u jednoho jeden den kupoval chleba a u druhého druhý den tortilu. Od jednoho jsem jednou za čas dostal balíček Haribo, od druhého potom jakýsi východní šnaps. Po čase (člověk se rychle něčeho přejí) jsem od kebabařů přesedlal na vietnamskou kuchyni. Jednání to samé, nejenže vás usadí ke stolu, ještě ho utřou a po krkolomné komunikaci dodají i pořádný kus žvance. Zbytky jsem si bral vždy domů. Zároveň ani jedni ani druzí imigranti netrpí tou odporností, která se zve "samozřejmost". Pro ně není samozřejmé, že jim někdo musí dát tipy, bakšiš nebo dýško, ale vždy je potěší, protože ví, že na něm mají zásluhy a dají to najevo. I když jim dýško nedáte, neznamená to, že byste u nich klesl na podřadnějšího zákazníka. Pořád jste zákazník. Jen nedostanete, jako já dneska, lahvičku Vietnamského vína nebo jednou za rok kalendář. U žádného českého restauratéra, ke kterému jsem chodil pravidelně se mi tohle nikdy nestalo. Holt někdo má rád ty české pořízky, kteří na otázku, co byste mi doporučil na doražení po tom hlavním chodu, odpovídají: "V kůlně mám násadu od krumpáče..", ale asi jsem moc zženštilý nebo pohodlný. Nicméně nejsem sám, protože tihleti otcové z Českých lokálů mizí a nahrazují je podnikavější a ochotnější imigranti. Stačilo mi vždy vrátit se ze školy nebo teď z práce do svého rodného městečka a pozoroval jsem obvyklý jev - Vietnamci se drží zuby nehty a Češi zavírají jednu hospodu za druhou. Někdo by mohl namítat, že to je tím, že Vietnamci nedaní a dělají jiné podvody. Měl by samozřejmě pravdu, ale ty lidi tam pekelnými vidlemi neženou, lidi tam chodí kupodivu samy a dobrovolně. Od těchto imigrantů bychom si měli brát příklad, jak se správně chovat k tomu, kdo má hlad. My, civilizovaní Evropani, jim leckdy nesaháme ani po první chloupek na palci.

Autor: Martin Novotný | pondělí 11.1.2016 15:40 | karma článku: 19.21 | přečteno: 2792x

Další články blogera

Martin Novotný

Jak být normální?

To by nikdo normální neudělal. To si nemůže myslet nikdo normální. To vidí každý normální člověk. Normální člověk takové nesmysli neříká! Stalo se vám někdy? V poslední době je totiž každý normálnější než já a já se ztrácím.

28.7.2016 v 15:24 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 327 | Diskuse

Martin Novotný

Ví lidé, kde je jejich místo?

Evropou poslední dobou otřásá několik zemětřesení. Po uprchlické krizi z Evropy prchá jeden ze zakládajících členů EU Velká Británie. Článků proč se tak Britové rozhodli a na základě čeho už bylo napsáno víc než dost. Nebo ne?

27.6.2016 v 11:00 | Karma článku: 6.99 | Přečteno: 281 | Diskuse

Martin Novotný

Svobodný internet - jak dlouho ještě?

Podle návrhu ministra vnitra Milana Chovance je třeba, aby byl internet víc kontrolován. Jak sám prohlásil: „Kdybych teď řekl, že bych chtěl, aby každý uživatel internetu byl identifikován, tak se na mě vrhnou všichni.“

18.2.2016 v 15:24 | Karma článku: 23.52 | Přečteno: 1016 | Diskuse

Martin Novotný

Kdo jsou antiislamisté?

Po zrušení fb stránky "Islám v ČR nechceme" je tu zase mnoho povyku pro nic. Během pár hodin, maximálně dnů, po smazání nahlášených příspěvků, budou opět fungovat. Ale kdo jsou vlastně ti lidé, kteří ho podporují?

12.1.2016 v 9:30 | Karma článku: 10.17 | Přečteno: 1320 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Parra for Cuva ft. Anna Naklab – Wicked Games

"Wicked Game" is a song by American rock musician Chris Isaak, released from his third studio album Heart Shaped World (1989). Despite being released as a single in 1990.

18.10.2017 v 10:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 |

Karel Sýkora

Biblické umění – Arte Bíblica

Elektronická galerie biblického umění, křesťanské ilustrace, biblické obrazy ve veřejném vlastnictví nebo bezplatné licence ke sdílení zdarma.

18.10.2017 v 7:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 17 |

Vlasta Fišrová

Jak jsem hrála ve filmu

Krušného horory režiséra Petra Mikšíčka mají pokračování, z hor Krušných se přesouváme do hor Doupovských, kde se na jednom z kopců nachází zvláštní ornament. Vysázený z buků kdysi před lety, zajímavý pro záhadology.

17.10.2017 v 10:53 | Karma článku: 4.60 | Přečteno: 199 | Diskuse

Karel Sýkora

Vzestup civilizace – Řekové

Řekové jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.

17.10.2017 v 9:17 | Karma článku: 2.68 | Přečteno: 81 |

Milena Zelenková

Recyklace herců a účinkujících v našich televizích je už totálně absurdní

Nejlépe problém s nedostatkem nových tváři vyřešil pan ředitel Soukup na Barrandově. Tvoří pořady podle okopírovaných modelů a dosazuje do hlavních rolí sám sebe a pár svých oblíbenců a to se vysílá celé dny. Dívá se na to někdo?

17.10.2017 v 9:02 | Karma článku: 32.00 | Přečteno: 1681 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 896

Je mi 27 let. Všechno vím, všechno znám, všude jsem byl a všechno zažil. Přenáším hory, lámu skály. Za celý život se mi pod kůži vryly dvě jednoduché zásady:

1.Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.

2.Kde mohu pomohu.


Raději proto ještě připojím varování: Možné vedlejší účinky při čtení mých článků jsou sucho v ústech, nevolnost, zvracení, zadržování vody, bolestivé svědění konečníku, halucinace, slabomyslnost, psychóza, bezvědomí, smrt a zápach z úst.. Před čtením se poraďte se? svým lékařem.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.